Spánek
je nezbytná fyziologická potřeba
Spánek je velice důležitý a nemá smysl ho podceňovat.
Dospělý člověk spí 6 - 8 hodin, ale nemocní PN spí daleko méně. Jsou to nejvýše 4 hodiny. A má problém vůbec usnout.
Obecně platí, že nemocní PN trpí nespavostí a je to patrné i z aktivit na sociálních sítích.
Máte potíže se spánkem ? Spánková hygiena zahrnuje tato pravidla:
Od pozdějšího odpoledne nepít kávu, čaj, či jiné nápoje obsahující kofein.
Přes den se snažit nespat vyjma odpoledního odpočinku po obědě.
Večer se nedívat na filmy, po kterých člověk ví, že pak neusne.
Také neřešit problematické věci těsně před spaním, mohou zatížit mozek tak, že se nedá pak usnout.
Vyvarovat se večerního pití alkoholu, na noc nekouřit.
Před spaním řádně místnost vyvětrat.
CHodit spát přibližně ve stejnou dobu.
Do postele chodit opravdu jen spát, neplést si jí s kanceláří nebo s jídelnou.
Stává se, že nemocný se v noci probudí a nemůže už usnout. Jakákoliv aktivita potom ruší ostatní členy domácnosti. Proto je dobré připravit k posteli nemocného věci, které by se mu mohly v noci hodit.
Pití - tak, aby se nemohlo rozlít (např. malou uzavřenou PET lahev)
brýle, kapesníky, mobil, léky včetně ranní dávky
knížku, tužku a papír....
Příznaky a obtíže, které doprovázejí spánek
Nespavost - vyskytuje se asi u 60 - 80% nemocných PN
Možnost pomoci:
- spánková hygiena, odpolední procházky
- optimální dávkování antiparkinsonských léků, částečně fungují i některá antidepresiva nebo léky na spaní.
- na noc podávat lék s pomalým uvolňováním L-dopa.
Porucha arcitektury spánku - nejčastější porucha, kdy nedochází ke správnému střídání spánkových stadií. To způsobuje kratší trvání hlubokého a REM spánku i nižší efektivitu spánku. Projevuje se potížemi s usínáním, častým a opakovaným buzením a pak už se nedá usnout. Dalšími přispěvateli mohou být deprese, bolesti, ztuhlost, časté noční močení, obtížné otáčení se na lůžku, třes. Také syndrom neklidných nohou může zapříčinit nemožnost usnutí a tím deficit spánku.
Nadměrná denní spavost - vyskytuje se u 50% nemocných společně s depresí.
Dostavuje se nejčastěji časně odpoledne. Může se projevit náhlým usnutím, které nelze ovládnout. Nemocný může upadnout do spánku bez předešlých varovných signálů. Může usínat při jakékoliv činnosti, dokonce i během jídla.
Možnost pomoci:
- pobyt venku na sluníčku, cvičení
Poruchy chování v REM spánku - vyskytují se asi u 50% nemocných
U nemocných není dostatečně blokován přenos pohybové aktivity prožívané ve snech na svaly těla a končetin. Částečně si přehrávají své sny, což se může projevovat nadměrným pohybem končetin, hlasitým smíchem, křikem nebo pláčem. Sny jsou živé a je těžko rozeznat, co byl sen a co je realita. Nemocný se může probudit zmatený a neví, kde je a co se děje.
Možnost pomoci:
- spánková hygiena, poučení partnera o abnormálním chování v noci,
- na zem vedle lůžka položit polštáře nebo deky
- snížit výšku postele
Syndrom neklidných nohou - vyskytuje se asi u 30% nemocných
je nutkání pohnout dolními končetinami provázené nebo vyvolané nepříjemnými pocity podobnými trnutí nebo brnění. Nedají nemocnému usnout, a to i když je vyčerpán a unaven.
Nutkání jsou nejčatější v klidové poloze k večeru a v noci. K úlevě dojdde pohybem nohou.
Možnost pomoci:
úprava medikace
kontrola hladiny železa v krvi, v případě nízkých hodnot doplňovat
Ranní dystonie
jsou křeče s abnormálními polohami chodidel. Vznikají v důsledku velkého časového odstupu mezi poslední večerní a první ranní dávkou léků.