Roman 1970

1. Vaše povolání a profese před onemocněním Parkinsonovou nemocí?
Stavební technik, jednatel společnosti.

2. V kolika letech jste se dozvěděl, že máte Parkinsonovu nemoc a do jakého věku to relativně šlo žít ještě jakoby jste nebyli nemocní?
Ve 38 letech a snažím se dosud, i když to skoro vůbec nejde.

3. Kdo Vám pomohl/pomáhá a kdo utekl?
Rodina, hlavně manželka, kdo utekl? Asi ten koho k životu nepotřebuji, nevím o nikom kdo by se mi vyhýbal.

4.Co je pro Vás nejtěžší v životě s Parkinsonovou nemocí?
Budoucnost.

5.Mohli by jste se charakterizovat před a po onemocnění?
Před – jsem to byl já, v nemoci – jsem to zase já, paličák, buldozer.

6.Změnil se Vám žebříček hodnot a jak?
Ano a velmi. Snažím se více žít, dělat co mě baví a co můžu ještě, abych si to užil, až nebudu moci.

7.Co rád/a děláte ve volném čase?
Rybařím, toulám se po světě s karavanem a se svou manželkou.

8.Čeho si nejvíce ceníte na druhých?
Na druhých si cením slušnost, čestnost a kamarádství.

9. Co považujete za Váš úspěch před a po onemocnění Parkinsonovou nemocí a jaké je Vaše přání, touha nebo co by jste rádi ještě dokázali?
To, že jsme jako rodina tuto nemoc ustáli. Přání a touha vybudovat v lokalitě mému srdci blízké, kaskádu rybníků a tůní, věnovat se chovu ryb. Postavit pro Parkinsoniky zařízení k setkávání.

10.Co Vám pomáhá duševně a tělesně v boji s Parkinsonovou nemocí?
Manželka, rodina, psi, jízda na motocyklu, toulání se po světě, rybaření.
Práce pro druhé nemocné Parkinsonovou nemocí.

Zveřejněno v rubrice Zpovědi
Zpět