Příznaky nemotorické 

Přibližně u 10% pacientů.

Je důsledkem zhoršení pohybů perorálních svalů a zhoršení polykání. Kromě sociální stigmatizace obtíže mohou zahrnovat i aspiraci a aspirační pneumonii.

Co může pomoci:

cucání tvrdého bonbonu,

žvýkání žvýkačky, tím dochází k posílení spontánních polykacích pohybů.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře. 

Postihuje až 90% pacientů.

Porucha či úplná ztráta čichu může být i chuti. Vyvíjí se postupně a pacient je těžko pozná. Často předchází  před motorickými symptomy. Poruchy čichu mohou mít za následek snížení chuti k jídlu. Nasávání nosem, které usnadňuje čich je u pacientů porušeno.

V současnosti není dostupná žádná léčba poruchy čichu nebo chuti u PN.

Přibližně 50% pacientů. 

Těžké poruchy polykání se vyskytují po mnoha letech s nemocí, v pokročilém stadiu PN. Obtížně se polyká jídlo, tekutiny i léky,  ke komplikacím patří podvýživa aspirační pneumonie i dávení.

Poruchy polykán jsou dány i špatnou hybností svalů jazyka a lícních svalů .a špatnou funkcí svěrače jícnu. To zapříčiňuje zhoršení transportu sousta z úst dále do žaludku:

Co může pomoci: 

nekonzumovat tvrdé ani suché potraviny,

nekonzumovat potraviny obtížné na polykání,

správné držení těla při jídle,

jist menší sousta.

Farmakologická léčba: dá informovat u ošetřujícího lékaře. 

Intervence logopeda může poruchu zmírnit, u vážnějších případů bývá přistupováno k zavedení PEGu. 

Přibližně u 20% pacientů.  

Nevolnost a zvracení je důsledkem snížení pohyblivosti žaludku a střev. Může být i vedlejším účinkem léků,

Pacient nejvíc trpí nevolností po nasazení nového léku,  časem vymizí.

Pokud příznaky nevymizí je nutná  další terapie s intervencí lékaře.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

Až u 75% pacientů s PN se projevuje zácpa (to je méně jak 3 stoĺice týdně). 

Zácpa je příznakem poruchy funkce, a pohyblivosti tlustého střeva a někdy i konečníku. 

Často bývá prvním příznakem PN.

Je jedním z nejčastějších nemotorických příznaků PN.

Co může pomoci:

fyzická aktivita,                                                                                                 

dostatek vláknin,                                                                                                                              

dostatek pití.

Farmakologická léčba: dá informovat u ošetřujícího lékaře.  

Vyskytuje se poměrně zřídka a je provázena inkontinencí moči. 

Inkontinence stolice je nejčastěji důsledkem  poruchy autonomního nervového systému. 

V pozdějších stádiích je častá funkční inkontinence, a to z důvodu neschopnosti s dostat včas na toaletu a to vůli poruše hybnosti.

Co může pomoci:

používání inkontinenčních pomůcek.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

Má výskyt 50% pacientů s PN. 

Jsou různé poruchy funkce močového měchýře. Nejčastěji jsou obtíže související nadměrnou aktivitou svalu, který vyprazdňuje močový měchýř. 

Jsou to:

• časté noční močení,                                                                                            
• časté nucení na močení,   
  
• časté močení,
• inkontinence moči.
  

Méně častá je porucha močení spojena se  zadržování moči v močovém  měchýři. Inkontinence nastupuje v pozdějším stadiu nemoci. Poruchy močení jsou způsobeny poškozením autonomního nervového systému, který řídí vylučování, dále motorických oblastí mozku a vyšších kontrolních center. 

POZOR - u poruchy močení mužů bývá často mylně pomýšleno na zvětšení prostaty!

Co může pomoci:

omezení pití kávy,

omezení příjmu tekutin před ulehnutím ke spánku.

Farmakologická léčba: dá informovat u ošetřujícího lékaře.  

Výskyt přibližně až u 66 % pacientů.  

Bolest se projevuje jako ztuhlost, křeče, spazmy, svalové bolesti. Obvykle začínající na hlavě, krku nebo v zádech. Nastupují často v OFF stavech a též je asociována s mimovolními pohyby nebo ranni off dystonií. 

Pacienti s PN mají snížený práh bolesti, a tom je důvod, proč je bolest vnímána silněji. 

Co může pomoci:

masáže, 

teplé koupele, 

protahování, 

volně prodejná analgetika.

Bolest lze řešit z několika úhlů pohledu, o tom je třeba se poradit s lékařem, co by pro Vás bylo nejlepší řešení. 

Váhový úbytek je nezávislý na energetickém přijmu. U PN je váhový úbytek zapříčiněn převážně ztrátou tukové tkáně. K tou se přidávají další faktory  jako je ztráta čichu, chuti, poruchy polykání, nevolnost, zvracení či mimovolní pohyby.

Při ztrátě hmotnosti v pokročilých stádiích používáme nutriční podporu - Sippingy, někdy je nezbytné přistoupit k zavedení PEGu (perkutánní endoskopická gastrostomie) a pacienty živit přímo do žaludku.

Co může pomoci:

úprava jídelníčku, 

Sippingy - nutriční podpora

PEG.

vyskytuje se až u 50 % pacientů.  

Velice často předchází motorickým  symptomům. Deprese u PN se liší- jsou méně vyjádřeny pocity smutku, je menší plačtivost nebo pocity viny a nízké riziko sebevražd. Na druhou stranu převažuje úzkost, neschopnost radovat se a apatie.  Poruchy nálad a deprese mohou vznikat v OFF stavech a při vyhasínání účinku dávky léků (wearing off).

O svých obavách se nebojte svěřit lékaři, jen tak Vám bude schopen pomoct. 

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

je popisována u 16% pacientů s PN.

Jedná se o nedostatek motivace, zájmu a emocí. Pacient nejeví o nic zájem a nemá žádné cíle do budoucna. 

Pacienti si často uvědomuj, že je přestaly bavit dosud oblíbené aktivity.                                     Okolí si stěžuje že se pacient nezapojuje do společenských nebo pohybových aktivit

Apatii může způsobit postižení oblastí odpovědných za plánování cílů nebo oblasti odpovědných za pociťování uspokojení.

Léčba apatie je obtížná a jakákoliv opatření jsou většinou neúspěšná.

Co může pomoci:

vysvětlení, a pochopení, 

ŽE APATIE NENÍ DEPRESE ANI LENOST A ŽE NENÍ CHYBOU PACIENTA.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.   

Přibližně u 50% pacientů s PN.

Poruchy zahrnují:

poruchy erekce,

neschopnost dosáhnout orgazmus,

sníženou chuť na sex,

sníženou citlivost genitálií. 

Může se však vyvinout i opačná situace, tedy výšená chuť na sex (hypersexualita), obvykle vyvolaná některými léky.

Více problémů je zaznamenáno u mužů.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

U 58% pacientů s PN.

Jedná se o významný pokles krevního tlaku po postavení z polohy vleže. 

Příznaky mohou zahrnovat:   

závratě,

únavu,

bolesti hlavy,

bolesti zátylku a ramen,

celkové zpomalení po vstávání nebo po velké  porci jídla.

U těžkých forem se mohou vyskytnout pády a bezvědomí.

Co může pomoci:

zvýšit příjem tekutin - alespoň 1,5 l denně,

zvýšit přísun soli a minerálů - více solit a pít minerálky,

ráno po probuzení vypít sklenici ledového nápoje,

nejíst velké porce jídla,

neležet na rovném, ale se zvýšenou horní polovinou těla,

nosit kompresní punčochy,

vstávat pomalu a postupně,

cvičit nohama před vstáváním ze sedu.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

Některé z forem nespavosti postihuje až 80% pacientů s PN. 

Rozlišujeme dva hlavní typy nespavosti:

1. poruchy usínání : obtížné usínání,

2. nespavost provázená neschopností udržet spánek: obtíže se setrváním ve spánku a příliš časné probouzení.

Pacienty vice trápí druhý typ nespavosti.

Co může pomoci:

spánková hygiena zahrnuje uléhání ve sejnou dobu, vyvarování se dlouhého ležení v posteli přes den a denním spánkům, vstávání ve stejnou dobu, užívání postele pouze ke spaní, dostatečná fyzická aktivita v průběhu dne, tichá, tmavá a pohodlná ložnice, nerozrušovat se během večera, vyvarovat se velkých porcí jídla před spaním.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře. 

U 50% pacientů s PN.

Pacienti jakoby "předvádějí" své sny , mluví ze spánku, pohybují se nebo křičí. Mohou zranit sebe nebo partnera. Mají "divoké" nebo-li živé sny.

Co může pomoci:

upravit postel tak aby byla bezpečná,

nesledovat před spaním na filmy s násilnou tematikou,

oddělené postele, 

dělené matrace.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

U 30% pacientů s PN.

Nohy jsou obvykle oteklé v oblasti kolem kotníků, nejsou závažné.

Jsou běžným projevem nežádoucích účinků léčby.

Co může pomoci:

nošení kompresních punčoch,

zvýšení polohy nohou při sezení.

POZOR - je nutné vyšetřit jiné příčiny otoků nohou: srdeční selhání, selhání ledvin, minerálový rozvrat apod.!

Otoky nohou související s PN, mívají vztah k nasazení nové léčby. 

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

Přibližně u 50% pacientů s PN.

Obvykle se vyskytuje nejvíce v podpaží, na dlaních, na ploskách u nohou, na obličeji, ale může postihovat celé tělo – "profuzní pocení".

Obvykle vzniká v OFF stavech nebo při mimovolných pohybech. Jsou často spojeny s poruchou autonomního nervového systému.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

Vyskytuje se převážně u pacientů s demencí. 

Bludy jsou falešné domněnky, které nejsou založeny na skutečnosti. často se projevuj jako pocity pronásledování, žárlivosti, manželské nevěry a strachu z chudoby.

Častým bludem osob s PN je představa osob, které neoprávněně žijí v podkroví, v garážích apod. Tyto bludy přímo souvisí a vyskytují se  s halucinacemi.

Jsou méně časté než halucinace, a jsou hlavně i pacientů s demencí. 

Mohou být spuštěny s infekcí.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

U 40% pacientů, často společně s depresí.

Příznaky mohou zahrnovat pocity paniky, strach nebo celkovou úzkost bez zjevné příčiny.

Úzkost často jako deprese předchází diagnóze PN. U některých pacientů může souviset s kolísáním hybnosti.

POZOR – k léčbě úzkosti jsou často používány benzodiazepiny, ale jejich podávání pacientům s PN může vést k pádům!

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

Postihuje převážně pacienty s nástupem nemoci starší 65 let v pozdních stádiích onemocnění..

Převažující příznaky:

zpomalení myšlení,

poruchy paměti (spíše porucha vybavování než zapamatování),

porucha pozornosti,

porucha plánování.

O demenci mluvíme tehdy, pokud porucha kognitivních funkcí ovlivňuje pacientovu schopnost zvládat běžné denní aktivity.

K méně závislým rizikovým faktorům demence u PN patří:

 věk nad 65 let,

přítomnost halucinací, 

deprese, 

demence v rodině,

pokročilé stadium onemocní, 

abnormální chování v REM spánku.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.  

Přibližně u 15% pacientů s PN.

Porucha kontroly impulzů (ICD) se vyznačuje selháním obrany proti různým impulzům. Pacient podléhá nutkání, aby prováděl určitou činnost , která je v důsledku škodlivá po jeho vlastní osobu nebo pro ostatní. 

Řadí se sem:

patologické hráčství,

hypersexualita,

záchvatovité přejídání, 

nadměrné nakupování a další.

Pacienti si často nejsou vědomi možného spojení těchto problémů s PN, takže je často ani nezmiňují.

Farmakologická léčba: informovat se u ošetřujícího lékaře.