Řekne-li se "problémy s pohybem", mnoha lidem se vybaví jako první chůze, ale pohyb je mnohem víc.
Pohyb je nezávislost, soběstačnost, zdraví, svoboda.

Hodnotu běžného pohybu poznáme, když pohyb už běžný není.

Velmi velký počet činností a aktivit je v životě nemocného ovlivněno. Záleží na mnoha faktorech: věku, počtu let onemocnění, progresi nemoci, druhotném vliv léků, psychickém rozpoložení a další.
Nezřídka podivné a často stigmatizující projevy PN mohou vést až k sociální fobii.
Neznalému se může člověk jevit jako pod vlivem alkoholu, drog, nebo jako psychicky narušený.

Poruchy pohybu

Bývají příčinou, proč se nemocný se straní a nezřídka se bojí  i vyházet mezi lidi. Nemocný začne mít obavy z velkého množství lidí a z možných nečekaných a nepříjemných projevů, které se při Parkinsonově nemoci stávají. Se vrůstající četností nemilých zkušeností se zvyšuje pochopitelná nechuť a obava chodit ven, stýkat se s lidmi.
Třes
Poruchy pohybu při chůzi
Poruchy zpomalení pohybu - bradykineze
Poruchy ztuhnutí - rigidita
Poruchy rovnováhy - posturální nestabilita
Poruchy související s léčbou 

Poruchy pohybu při chůzi

Chůze
Příznaky mohou být zjevné už na začátku onemocnění:

• Nedostatek souhybů horních končetin při chůzi.
• Jedna noha zaostává (může se zdát, že člověk vypadá jako po mozkové příhodě).
• Krůčky jsou malé – nízké, rychlé a krátké.
• Šouravá či cupitavá chůze.
• Nesymetrická chůze.
• Tendence jít v předklonu, těžiště člověka se mění, táhne ho dopředu, nemocný cupitá drobnými krůčky, jakoby chtěl
dohonit své těžiště a tím dochází k pádům.

Obtížné je sladit chůzi s vykonáváním další činnosti za chůze, jako třeba věnovat se se současně chůzi a ještě diskuzi.

Freezing - zamrznutí
Neovlivnitelné, často nepředvídatelné přerušení pohybu, nohy jsou jako přilepeny k podlaze. K freezingu dochází při
otáčení se při chůzi a při překonávání úzkých prostor:

• výtahy
• vstupy a výstupy
• dveře (i tzv. lítačky, či otáčející se dveře)
• hromadná doprava
• uličky v obchodech a uličky mezi auty na parkovišti
• fronty

Hezitace
(váhání) při zahájení chůze. Vypadá to, že je člověk nerozhodný, je lehce rozkročený a přenáší váhu z jedné nohy na
druhou, ale velice těžko iniciuje chůzi.  

Snížení mimických pohybů (voskový obličej/poker face)

Poruchy zpomalení pohybu - bradykineze

Slovo bradykineze je z řečtiny a znamená "pomalý pohyb". Pomalým pohybem trpí všichni nemocní PN.
Projevy bradykineze:
obtíže s "nastartováním" pohybů (tzv. hezitace = váhání, kdy pacient přešlapuje na místě a nemůže se rozejít),
Potíže přejít z jedné pohybové fáze do druhé
Při jemné motorice - psaní, mikrografie - zmenšování a zhušťování písma, postupně dochází ke stavu, kdy nemocný není schopen psát vůbec. 

Pohyby vyžadujících zručnost: zapínání knoflíků, zavazování tkaniček, počítání drobných mincí, krájení, otvírání uzávěrů,
výběr peněz z peněženky a vracení zpět, hygiena na toaletě, škrtnutí sirkou. smrkání.

Úkony vyžadujících stálé opakování se: čištění zubů, holení, mytí vlasů. 

Maskovitý výraz obličeje, méně časté mrkání

Poruchy ztuhnutí - rigidita

Projevy rigidity:

Zvýšené napětí svalstva v klidu i při pohybu. 
Zvýšení svalového napětí.
Svaly kladou odpor v pohybu (bolest ramene, v zádech, zatuhlý krk…).
Většinou začíná nesymetricky (pravá ruka, levá noha....).

Poruchy rovnováhy - posturální nestabilita

Projevy posturální nestability:

Objevují se zvláště v pozdějších stádiích, ale mohou být velmi nepříjemné až invalidizující. Nemocný není schopen udržet vzpřímenou polohu, a dochází k pádu.
Pády – bývají časté v pozdějších stádiích nemoci. Rizika pádu jsou zejména v dopravních prostředcích, koupelnách, při otáčení se.

Rovněž vzrůstá riziko pádu, pokud se nemocný nesoustředí pouze na jednu činnost, kterou chce dělat (např. vstávat ze židle, nelze aby vstával ze židle a zároveň si bral batoh.)  
Pomoc lze najít v doprovázející osobě, která dodává jistotu a stabilitu při chůzi nebo/a ve vhodných kompenzačních pomůckách. 

Při prvním pádu, nemocný ztrácí jistotu, sebedůvěru, uzavírá se, odmítá jít ven. To jsou důvody, které jsou vyústěním strachu nemocného z dalšího pádu, zranění, nemožnosti si sám pomoci a i studu.
Je dobré informovat lékaře o pádech a společně najít možnosti, jak nemocného podpořit a motivovat neztrácet chuť chodit ven.

Poruchy související s léčbou

se projevují postupem času a vliv na ně má délka nemoci a /nebo vedlejší účinky léků:
Stavy ON-OFF jsou stavy dobré hybnosti (ON) a špatné hybnosti (OFF).
Stavy se mění z dobré (ON) ve špatnou nebo až žádnou hybnost (OFF). Někdy až do stavu bez možnosti jakéhokoliv pohybu. Při těchto stavech je obtížné udělat triviální úkony jako je přikrýt se peřinou, obrátit se v posteli, či si vyčistit zuby.
Zpočátku onemocnění se stavy OFF dají podchytit, a mezi jednotlivými stavy OFF jsou poměrně dlouhé periody, kdy je
stav dobrý. S postupující nemocí se četnost stavů OFF zvyšuje.
V pozdějších stadiích nemoci jsou nepředvídatelné a přicházejí bez předchozího "varování".
Důvodem je vymizení příznivého účinku léku při podávání antiparkinsonik po několik let.
Tento jev je možné potlačit častějším podáváním léků nebo přidáním dalších antiparkinsonik.
Protože tyto tzv. motorické fluktuace se mohou zvýrazňovat, je nezbytné někdy podávat léky velmi často. U těžkých, pokročilých případů tohoto onemocnění občas nastává situace, kdy působení léků je neodhadnutelné. Jedná se o tzv. "fenomén ON-OFF",kdy stav pacienta kolísá mezi ze stavy "ON" a "OFF" a zpět. Léčba je v tomto případě obtížná.

Mimovolní pohyby (dyskineze)
vznikají po několika letech nemoci většinou jako výsledek vedlejších účinků léků. Trpí jimi polovina nemocných.
Obvykle je pozorujeme při předávkování nebo jako projev vrcholící hladiny levodopy po jejím podání. Jedná se o abnormální mimovolní pohyby, které jsou nepravidelné, někdy připomínající tanec sv. Víta. Jsou trhavé a mohou se objevovat na kterékoli části těla. Nazývají se choreatorní pohyby nebo chorea (z řeckého slova pro tanec). Méně často se dyskineze objevují při nižší hladině dopaminu a při jejím dalším zvýšení vymizí (low-dopa).

Jaké pohyby mohou být v denním životě ovlivněny:
Při hygieně: mytí vlasů, čištění zubů, umývání se, hygiena po toaletě, česání se, stříhání si nehtů atd.
Při oblékání a obouvání: zapínání knoflíků, zipů, zavazování tkaniček atd. 
V kuchyni: krájení, rozkrajování, natírání, roztírání, otvírání lékovek a lahví, trhání, míchání, rozlévání, servírování atd. 
Doma: psaní, práce na PC s myší a klávesnicí, vytáčení čísel na mobilu, listování, zamykání dveří, otáčení klíčem, zapojení šnůry do zásuvky, trhání, třídění, skládání prádla, věšení prádla atd.

Jak je patrné, není oblast činnosti, kde by nemoc nezasahovala a neomezovala aktivity nemocných.