Rizika a přínos

Hluboká mozková stimulace přináší pacientovi dlouhodobou úlevu. Díky hluboké mozkové stimulaci se nemocným uleví od vysilujícího zpomalení, ztuhlosti či třesu, které jsou hlavním problémem Parkinsonovy nemoci.

Stimulace omezí abnormální, neovladatelné pohyby (dyskinéze),
které jsou častým vedlejším účinkem medikamentózní léčby.
Implantace systému DBS s sebou nese stejná rizika jako jakákoli jiná operace mozku.
Největším nebezpečím zákroku je krvácení do mozku, k němuž může dojít porušením cév při průchodu elektrody, vyskytuje se u 2-3 % pacientů,
Důsledky jako po spontánním mozkovém iktu (poruchy řeči, zraku, ochrnutí, či dokonce smrt).

Dalším rizikem je:
Infekce v okolí implantátu, u 1-3% pacientů.
Míra rizika vzniku těchto postižení při DBS je nízká:

• Paralýza,
• Koma,
• Nitrolebeční krvácení,
• Úmrtí
• Únik mozkomíšního moku, jenž obklopuje mozek
• Záchvaty
• Infekce
• Alergická reakce na implantované materiály
• Dočasné či trvalé neurologické komplikace
• Bolest v místě výkonu
• Bolesti hlavy.

Případné vedlejší účinky hluboké mozkové stimulace může patřit:

• Abnormální, neovladatelné kontrakce svalů (dystonie, dyskinéze)Pohybové problémy či snížená koordinace pohyb
• Snížená citlivost (hypoesté
• Řada vedlejších účinků, které vznikají při stimulaci, je přechodná a lze je zvládat neinvazivní úpravou nastavení stimulace.

Aby příznaky mohly optimálně kontrolovány a vedlejší účinky se minimalizovaly, může být pacient pozván k dalším kontrolám, během kterých lékař nalezne správné nastavení stimulace.