Základní příznaky

Hlavní pohybové - motorické příznaky

Působí obtíže při všech běžných činnostech.

1. Třes (tremor)

Je nejznámějším příznakem Parkinsonovy nemoci. Přesto není zaznamenán u všech pacientů.

Klasický PN třes je popisován jako "klidový" třes. To znamená, že jde o třes, který se projeví, když je končetina v klidu. Je pravidelný, rytmický, pomalý - četnost čtyřikrát až šestkrát za sekundu.

Zpočátku může být třes pozorován na jedné končetině a s postupem času postihuje obě strany. Často postihuje horní a dolní končetiny křížem. Třes může postihnout i oblast jazyka, rtů a krku.

Může se zhoršovat rozrušením, strachem, stresem, ale i radostí a očekáváním. Důvodem je pravděpodobně hladina adrenalinu a jeho vlivu na nerovnováhu přenosu neurotrasmiterů.

Ve spánku třes mizí.

Každý třes není parkinsonický.

2. Svalová ztuhlost (rigidita)

Svalová ztuhlost je vlastně odpor svalů, který je vyvíjen, když se chceme pohybovat.

Ozubené kolo je termín pro ztuhlost, kdy pro pasivní pohyb je charakteristické jako by cvakání při otáčení ozubeného kola.

Zpočátku může být svalová ztuhlost pozorována na jedné polovině těla, jak nemoc postupuje, rozšíří se na obě strany. Svalovou ztuhlost krku a ramen se může vyskytovat i v raných stádiích nemoci.

Časem ztuhlost pocítí nemocný při vstávání ze židle, otáčení se v posteli, zhoršenou motorikou prstů. Také se může projevit po delším setrvání ve stejné poloze.

3. Zpomalenost (bradykineze, akineze, hypokineze)

Pacienta funkčně omezuje a je ze všech příznaků nejvýraznější.

Základními rysy jsou zmenšení rozsahu a amplitudy pohybů, jejich celková chudost, zpomalený pohyby (bradykineze) a jejich ztížený start (akineze).

Běžné denní činnosti nemocnému Parkinsonovou chorobou trvají déle a vyžadují většího úsilí na jejich dokončení.

Pomalost a obtížnost zahájení a pokračování rutinních činností, jako je psaní, zapínaní knoflíků, otáčení v posteli či chůze, jsou vykonávány pomalu a obtížně.

Nemocní mají obtíže s tím, že se nemohou pohybovat v tempu a rytmu, jak byli zvyklí, jak chtějí. To je pro ně velice flustrující.

Schopnost pohybovat se velmi rychle mění. Občas se mohou pohybovat dobře, ale během několika minut se může pacient najednou zpomalit nebo zastavit. Nikdy však neví, která z variant ho čeká.

Těžkosti jsou umocněny, pokud jsou vyžadovány dvě činnosti najednou, jako například chůze provázená se slovní komunikací. Dá se říci, že vykonávání více prací najednou se stává problematické.

Bradykineze může vést ke změnám řeči, polykání či snížení četnosti mrkání.

4. Poruchy rovnováhy

Objevují se hlavně v pozdějších stádiích.

Bývá patrná z držení těla - ohnutá nebo shrbená postava, další specifikum je šouravá chůze, malé krůčky.

Jelikož Parkinsonova nemoc ovlivňuje vzpřímené držení těla a schopnost udržet rovnováhu, dochází k pádům.

Dochází k neschopnosti se rozejít, pokračovat v započatém pohybu, k přešlapování na místě.

Náhlé pohybové blokády při chůzi, zamrznutí (freezing) chůze v užších prostorech, při změnách směru chůze, před cílem.

Na začátku chůze se může objevit váhání, „hezitace“ (pacient podupává na místě a není schopen vykročit), při chůzi dochází ke zpomalování či zrychlování kroků na tolik, až kroky připomínají cupitání.

 

Zpět