Jak se mění intimní život

 

 

Druhotné účinky léků mohou ovlivnit sexuální život mužů i žen (některé léky tlumí a jiné zvyšují sexuální aktivitu).

Na sexuální život má vliv několik faktorů
Nízká hladina dopaminu v mozku, věk, snížená pohyblivost, druh léků, dávkování léků, vlivy emocionální jako deprese a úzkost, ale i osobnost každého jednotlivce, jsou základní vlivy, které se různou měrou podílejí na intimním životě každého Parkinsonika, na jeho schopnosti vnímat prožitek a uspokojení.

V posledních výzkumech byla zjištěna i nižší úroveň testosteronu u nemocných PN. K tomu se přidává přirozený faktor, zvyšující se věk, ten ostatně ovlivňuje i zdravého člověka.
Muži mohou mít potíže s navozením nebo udržením erekce během pohlavního styku. Tato dysfunkce může být spojená s nízkou hladinou dopaminu v mozku. K tomu se přidávají další nemoci jako je cukrovka a vysoký krevní tlak, které ovlivňují erekci.
Není mnoho známo, jak PN ovlivňuje sexuální život žen, ale obecně se dá říci, že je snížena sexuální chuť a prožití orgasmu. S věkem se přidává i menopauza. Hormonální substituční terapie může pomoci ženám. U některých nemocných je zaznamenáno podstatné zvýšení sexuální aktivity a zájmu o pohlavní styk.

Dávkování léků může mít za následek nekontrolovatelné impulsivní chování pacientů.
Toto impulsivní chování se projevuje nejen v intimním životě, ale i v chorobném sázení a utrácení. Každý nemocný PN by měl být informován o možnosti ve změně chování a nutnosti konzultace s lékařem pokud tyto změny nastanou.
V mnoha případech se přistupuje ke snížení dávek nebo změně podávaných léků, ale vždy jen po odborné konzultaci s lékařem.

Některá antidepresiva rovněž mohou snižovat zájem o pohlavní život.

V neposlední řadě je nutné si udržovat fyzickou aktivitu. Psychoterapie může být nápomocna při obavách, které můžete mít ze ztráty partnera, z obav o Váš budoucí společný život. K vychutnání společných chvil lze najít i nové alternativy pro Vaše společné chvíle.

Sexuální život Parkinsoniků
Sex je významnou součástí života. Je-li naším cílem uchovat při onemocnění Parkinsonovou chorobou životní aktivity na optimální možné úrovni, neměl by sex být ze strany pacientů ani jejich lékařů opomíjen.
V praxi toho o sexuálním životě Parkinsoniků mnoho neví.
Teoreticky se touto problematikou podrobně zabýval MUDr. Michal Pohanka ze Sexuologického ústavu v Praze a MUDr. Petr Kaňovský z Neurologické kliniky v Olomouci. Z jejich obsáhlé práce o řízení uvádíme:  sexuální dysfunkce nejrůznějšího druhu postihují 50 – 70% nemocných, také ztráta zájmu o pohlavní život je jak u muže tak i u ženy.
U mužů je to nejčastěji porucha erektivní potence, následovaná ztrátou chuti do pohlavního života.
U žen se poruchy projevují snížením vaginální lubrikace ( zvlhčení ) a ztrátou zájmu o sex.

Jedni z autorů vyšetřili 15 mužů a 10 žen ve věku do 36 let. Víc byly postiženy ženy než muži. Významné snížení libida (sexuální vzrušivosti a chuti do sexu) udávalo 40 % mužů a 70 % žen.
Snížení frekvence běžných sexuálních aktivit uvedlo 30 % mužů, ale až 80 % mladých Parkinsoniček .
Nejpodrobnější studie, která se zabývala kvalitou sexuálního života Parkinsoniků, byla provedena na základě dotazníkového vyšetření u více jak 90 pacientů.
Kvalita sexuálního života byla narušena u všech pacientů a významně se zhoršovala s progresí choroby.

V posledních letech se v odborné i populárně zaměřené literatuře pojednávající o jakémkoli chronickém onemocnění stále častěji setkáváme se slovním spojením „kvalita života“. Jednotlivé definice se poněkud liší především v tom smyslu, na které aspekty života se zaměřují, avšak většina koncepcí nemůže opomenout sexualitu.

Významné jsou také psychologické faktory, především deprese a úzkost, které PN často doprovázejí, ale také nízké sebevědomí, změna rolí v páru, partnerské konflikty, v pozdních stádiích dokonce psychotické komplikace či poruchy kognitivních (poznávacích) funkcí.
Před stanovením diagnózy PN uváděl poruchy sexuální impotence, vzrušivosti a dosahování orgasmu pouze každý desátý muž a osmá žena, po stanovení diagnózy to byl již každý čtvrtý muž a pátá žena.

Nejčastěji uváděných symptomů nemoci ovlivňujících sexualitu, jednalo se u mužů především o hybné komplikace (53 %), redukci jemné motoriky (47 %) a třes (33 %).
Ženy uváděly kromě těchto symptomů častěji psychické fenomény jako depresi (30 %) a strach (28 %).

Hodnocení sexuálního života u mladých pacientů s PN je ovlivněno depresí a nezaměstnaností.

Sexuální aktivita osob s PN je většinou nižší než u kontrolní skupiny zdravých osob, v sexuální fantazii je tomu naopak.
Sexuální fantazie také rostla s délkou trvání Parkinsonova nemoci.

Specializovaná terapie sexuálních dysfunkcí zahrnuje především farmakologickou, chirurgickou a psychologickou léčbu.

Léčba farmakologická se zaměřuje například na zvýšení či snížení mužské a ženské sexuální touhy, zlepšení erekce a ovlivnění předčasné ejakulace.

zdroj: Petra Kotková, bývalá studentka psychologie FF UK v Praze


Pozn. z red. týmu z praxe: z rozhovorů s několika muži (ve věku 55 – 65 let, bez pozdních komplikací) lze ale usuzovat, že dopaminergní léčba (zejména agonisty ale i L-dopou) nezřídka vede k určitému (nepatologickému) oživení sexuálního života muže a to jak co do sexuálního apetitu a jeho frekvence, tak erektivní funkčnosti a i hloubky prožívání orgasmů.

O ženách se toho ví málo…

Z poměrně malého množství prací na toto téma vybíráme zmínku zde:

zdravi.euro.cz: centrální řízení mužské sexuality a jeho ovlivnění (postgrad.práce)

 

 

Zpět