Martina 1975

1. Vaše povolání a profese před onemocněním Parkinsonovou nemocí?
Referentka cestovní kanceláře.

2. V kolika letech jste se dozvěděl, že máte Parkinsonovu nemoc a do jakého věku to relativně šlo žít ještě jakoby jste nebyli nemocní?
V 38 letech jsem se dozvěděla na základě DaTscanu, že trpím Parkinsonem, šlo žít bez omezení cca do 37 let.

3. Kdo Vám pomohl/pomáhá a kdo utekl?
Pomohla mi rodina a přátelé, hlavně moje 6 letá dcera,která je mým hnacím motorem doslovně neutekl nikdo, ale změnilo se chování některých lidí v okolí.

4.Co je pro Vás nejtěžší v životě s Parkinsonovou nemocí?
Neustálé výkyvy hybnosti, nálad, a je to také má profese, kdy pracuji za přepážkou a klienti se neustále vyptávají co mám s rukou a s myší.

5.Mohli by jste se charakterizovat před a po onemocnění?
Myslím, že jsem stejná, možná ještě trochu více bojovná, a vnímavější k okolí občas hodně náladová, výbušná.

6.Změnil se Vám žebříček hodnot a jak?
Nemocí se mi změnil pohled na svět, dříve jsem byla více spořivá, řešila jsem hodně maličkostí, nyní jsem více bojovná, snažím si užívat života, dělat si malé radosti každý den, neřešit malichernosti. Snažím se vytěsnit nepodstatné věci…

7.Co rád/a děláte ve volném čase?
Čtení, divadlo, cestování.

8.Čeho si nejvíce ceníte na druhých?
Upřímnost, spolehlivost, tolerantnost, empatie.

9. Co považujete za Váš úspěch před a po onemocnění Parkinsonovou nemocí a jaké je Vaše přání, touha nebo co by jste rádi ještě dokázali?
Ráda bych se ještě na co nejdéle uplatnila v zaměstnání za svůj úspěch po onemocnění považuji vítězství při žalobě o invalidní důchod. Před onemocněním bych řekla, že jsem takový výraznější úspěch neměla.

10.Co Vám pomáhá duševně a tělesně v boji s Parkinsonovou nemocí?
Kontakt s lidmi, změna prostředí, cestování, setkání s přáteli, tělesně-rehabilitace především Vojtova metoda.

Zveřejněno v rubrice Zpovědi
Zpět