Iveta 1969

1. Vaše povolání a profese před onemocněním Parkinsonovou nemocí? 
Vystudovala jsem stojní průmyslovku, 11 let jsem strávila výchovou dětí, mé poslední zaměstnání bylo technický kontrolor.

2. V kolika letech jste se dozvěděl, že máte Parkinsonovu nemoc a do jakého věku to relativně šlo žít ještě jakoby jste nebyli nemocní? 
Ve 42 letech byla potvrzena diagnóza PN. Do stejného věku šlo žít jako bez PN.

3. Kdo Vám pomohl/pomáhá a kdo utekl? 
Pomáhali všichni kolem mě, rodina, přátelé, obvodní lékař, neurolog.

4. Co je pro Vás nejtěžší v životě s Parkinsonovou nemocí?
Nejtěžší bylo přijmout tuto nemoc, nahlas o ní mluvit, stále s ní bojovat.

5. Mohli by jste se charakterizovat před a po onemocnění?
Před PN jsem zvládala práci, domácnost, tělesné i duchovní aktivity bez problémů. S PN jsem musela hodně ubrat, něco omezit, nebo docela zrušit. Zvládnu toho mnohem méně.

6. Změnil se Vám žebříček hodnot a jak?
Žebříček hodnot zůstal, spíš se změnil, nebo oddálili mé cíle.

7. Co rád/a děláte ve volném čase?
Ve volném čase ráda tvořím drobné dekorace, keramické předměty, vázy se suchou vazbou. Těší mě práce na zahrádce, miluji zvířátka.

8. Čeho si nejvíce ceníte na druhých? 

Na druhých se nejvíce cením zdravého rozumu a praktičnost, toho když se stále neptají, ale konají.

9. Co považujete za Váš úspěch před a po onemocnění Parkinsonovou nemocí a jaké je Vaše přání, touha nebo co by jste rádi ještě dokázali? 
Před P. považuji za úspěch, že jsem vybudovala s manželem pěknou rodinu a vychovala tři šikovné dcery. S P. je pro mě úspěchem udržovat tuto rodinu a být jejím platným členem. Chtěla bych dcerám ještě předat co nejvíce mých zkušeností.

10. Co Vám pomáhá duševně a tělesně v boji s Parkinsonovou nemocí
?
V boji s Parkinsonovou nemocí mi pomáhá aktivita tělesná i duševní, pohyb, plavání v teplé vodě, kontakt s lidmi se společnými zájmy, domácí mazlíčci, odpočinek v pravou chvíli. Pomáhá mi také, když mohu druhé něčím potěšit, nebo jim nějak pomoci.

Zveřejněno v rubrice Zpovědi
Zpět