vše o Parkinsonově nemoci

Přidejte se k Parkinson-Help z.s.

Zjistěte více o členství a benefitech

Stimulace

Hluboká mozková stimulace

Chirurgický zákrok má význam pro pacienty se závažným nebo rychle se zhoršujícím vývojem Parkinsonovy choroby, kteří již příznivě nereagují na jiné způsoby léčby.

Viz též: ČT -Pan Parkinson

Nedoporučuje se, dokud nejsou vyčerpány všechny neinvazivní možnosti léčby.
Principem zákroků je stimulace oblasti mozku, které se dosahuje zavedením tenké jehly do mozkové tkáně malým otvorem v lebce. Směr a hloubka zavedení jehly jsou předem vypočteny na základě počítačových zobrazovacích metod (výpočetní tomografie) a přesnost zásahu je zajištěna stereotaktickým rámem připevněným na hlavu pacienta.

Neurochirurgický zásah může mít závažné důsledky a poškození nebo zničení nervových buněk je trvalé.

Hluboká mozková stimulace (DBS, deep brain stimulation) je moderní metodou, tzv. neuromodulační léčby, která ovlivňuje chorobně změněné funkce mozku působením elektrických impulzů z elektrod zavedených do center pro řízení hybnosti.

U Parkinsonovy nemoci (PN) se elektrody zavádějí do subthalamických jader (STN), zatímco generátor impulzů se umístí pod kůží na hrudníku a s elektrodami je spojen podkožními kabely.

Metoda se osvědčila u pacientů v pokročilých stadiích PN (obvykle po 10 letech trvání nemoci), kteří jsou invalidizováni těžkým kolísáním stavu hybnosti a obvykle i mimovolními pohyby po lécích. Při kolísání dochází k výpadkům hybnosti, pacient není schopen vykonávat běžné činnosti. Mimovolné pohyby (dyskineze) navozené léky obsahujícími levodopu nebo agonisty dopaminu mohou také narušovat hybnost.

Pro vysoké riziko komplikací nebo nejistý účinek se DBS neprovádí u starších a u nemocných s poruchami poznávacích funkcí, paměti a myšlení nebo s akutní depresí.

Tendence ve světě je spíš věk u operovaných snižovat.

Pro úspěch stimulace je důležitá odpověď hlavních příznaků PN na dávku léků s levodopou. Podle ní se totiž dá odhadnout účinek DBS. STN – příznaky, které se po levodopě nezlepší, nebudou reagovat na DBS STN. Výkon by byl zbytečnou zátěží spojenou s možnými nežádoucími účinky či trvalými komplikacemi.

Před rozhodnutím o operaci je prováděno také neuropsychologické vyšetření, podmínkou úspěchu je i výtečná spolupráce pacienta a jeho rodiny.

Některá kritéria, díky nimž pacient přestane být vhodným kandidátem na DBS:
– nemocný nereaguje na lékovou terapii levodopy
– demence
– deprese
– narušeny poznávací funkce
– jiná závažná onemocnění
– zdravotní stav znemožňující celkovou narkózu

Neurolog, neurochirurg, psycholog, psychiatr společně s odborníkem na zobrazovací metody posoudí pacienta, který má DBS podstoupit, zda je opravdu vhodným kandidátem.

Princip a účinky DBS STN
Subthalamické jádro je drobný mandlovitý útvar v hloubi mozku, umístěný párově na každé straně vedle substantia nigra, jejíž degenerace je spojená s nedostatkem dopaminu a je podkladem rozvoje PN. Při nedostatku dopaminu se snižují funkce některých oblastí mozku a dochází ke zvýšení aktivity v jiných oblastech. Sem patří i STN. Vlivem DBS se abnormální aktivita tlumí, čímž se upravuje činnost okruhů řídících hybnost a mírní se příznaky PN.

Stimulační souprava se skládá z elektrody zavedené do mozku, pod kůží kabelem propojené s vlastním stimulátorem, který je vložen pod kůží na hrudníku pod klíční kostí. Elektroda je zavedena malým otvorem v lebeční kosti, na jejím konci v cílovém jádru se vysílají elektrické impulzy o frekvenci 130 Hz a vyšší. Z příznaků PN obvykle nejlépe reaguje třes, pohybové zpomalení (bradykineze) a svalová ztuhlost (rigidita).

Správná stimulace nevyvolává mimovolní pohyby (dyskineze). DBS neléčí základní onemocnění, pouze mírní jeho příznaky. Nemoc trvá a rozvoj projevů může pokračovat. Obvykle špatně na DBS STN odpovídají poruchy rovnováhy a zárazy či „zamrzání“ nohou při chůzi. Na DBS většinou neodpovídají nebo se mohou zhoršit poruchy řeči a polykání. Zkušenosti ukazují, že zmírnění příznaků je mnohaleté, pokud ovšem nedojde při progresi onemocnění k rozvoji těch příznaků, které na stimulaci nereagují. Po několika letech je nutno stimulátor vyměnit – životnost litinové baterie je asi 5 let.

Vyšetření a operace
Úkolem vyšetřujícího neurologa při hospitalizaci je získat důkladnou anamnézu. Lékař jednoduchými testy vyšetří orientaci, paměť a další mentální funkce nemocného a zajistí vyšetření: MRI, evokované potenciály, psychologické a interní vyšetření. Pacient má za úkol pečlivě vyplňovat denní záznamy stavu hybnosti. Dále je otestována odpověď pacientova organismu na levodopu. Na základě dostupných výsledků se na indikačním semináři v Centru extrapyramidových onemocnění rozhodne, zda je pro pacienta léčba DBS vhodná. Při kladné odpovědi je zařazen do seznamu, je mu sdělen předběžný termín operace a je objednán na neurologickou kliniku k předoperačnímu vyšetření.

Operační výkon má dvě fáze:

1. Zavedení elektrod do mozku,bez celkové anestezie a za spolupráce s nemocným probíhá zavedení elektrod
Pacienti se samozřejmě obávají bolesti, mozek, ale sám o sobě nebolí, neobsahuje totiž příslušné receptory. Tkáně, které je obsahují, jsou znecitlivěny anestetikem. Poté se nasadí na hlavu pacienta stereotaktický rám, který je připevněn šrouby transdermálně do lamina externa kalvy. Vše se děje pod kontrolou MRI.

Během operace se testují účinky stimulace, pacient odpovídá a provádí pohyby podle požadavků lékaře.

2. Implantace stimulátorů
Provádí se přibližně s 2 denním odstupem v celkové anestezii. Největším nebezpečím zákroku je krvácení do mozku, k němuž může dojít porušením cév při průchodu elektrody. Důsledky jako po spontánním mozkovém iktu (poruchy řeči, zraku, ochrnutí či dokonce smrt). Dalším rizikem je infekce v okolí implantátu. Krvácení se vyskytuje u 2-3 % pacientů, infekce u 1-3 %. Před operací a po ní se stav pacienta zhorší, protože je omezeno užívání léků. Po operaci lze zahájit stimulaci asi po 4 týdnech, po vhojení elektrod. Další týdny obvykle trvá testování a průběžně je nastavovaná stimulace a dávkování léčby. Toto období vyžaduje péči psychologa a velkou trpělivost ze stran ošetřujícího personálu a rodinných příslušníků.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že dnes stále nejsme schopni léčit Parkinsonovu chorobu, ale pouze zmírňujeme některé její hlavní příznaky.
Úspěch operace závisí na značné zkušenosti chirurgického týmu.

Starší metody
se používají pouze při velice specifických případech.

co-2
Telefonní horká linka vedená sestrami,
při Expy centru = poradna pro pacienty
po DBS (hluboké mozkové stimulaci).
 

Podporují nás

Parkinson-Help z. s. © Copyright 2014 Based on Frontier Theme