1. Vaše povolání a profese před onemocněním Parkinsonovou nemocí?
Jsem vyučený elektrikář. V době, kdy jsem se dozvěděl o G-20 jsem byl podikatel – obchodník.
2. V kolika letech jste se dozvěděl, že máte Parkinsonovu nemoc a do jakého věku to relativně šlo žít ještě jakoby jste nembyli nemocní?
Bylo mi 33 let a tajil jsem to 20 let, až poslední rok se to už nedalo – prásknul jsem to na sebe.
3. Kdo Vám pomohl/pomáhá a kdo utekl?
Pmohli mi stejně postižení z chatu.
4. Co je pro Vás nejtěžší v životě s Parkinsonovou nemocí?
Jsem smířen se svým osudem a jedu naplno, co se dá.
5. Mohli by jste se charakterizovat před PN a s PN?
Mohl jsem být: sportovec, hudebník nebo úspěšný podnikatel…někdy mi zatrne, když si uvědomím, co bych mohl dělat nebýt parkina…s parkinem se špatně přechází silnice , prochází dveřmi atd.
6. Změnil se Vám žebříček hodnot a jak?
Udržet se na nohách a nespadnout…a potom to ostatní
7. Co rád/a děláte ve volném čase?
8. Čeho si nejvíce ceníte na druhých?
Cením si houževnatosti, vytrvalosti, optimismu.
9. Co považujete za Váš úspěch před a po onemocněním Parkinsonovou nemocí a jaké je Vaše přání, touha nebo co by jste rádi ještě dokázali?
Když má člověk sebevědomí, tak jde všechno samo….neustále bojuji a dokazuji si, že to jde.
10. Co Vám pomáhá duševně a tělesně v boji s Parkinsonovou nemocí?
Pomáhá mi vědomí, že mám kamarády ve stejné nemoci….a taky, že jsou na tom jiní lidé ještě hůř.
