Co mají epilepsie a Parkinsonova choroba společného?

V obou případech jde o onemocnění funkcí mozku, při nichž dochází k výrazným poruchám funkcí CNS, a jsou to také choroby, pro něž máme léčbu, i když v některých případech jen do určité míry.

U obou chorob máme k dispozici pokročilou symptomatickou terapii a dalším společným jmenovatelem kromě jiného je, že oběma nosologickým jednotkám se dominantně terapeuticky i výzkumně věnuje I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně.

Proto nepřekvapí, že v rámci satelitního symposia společnosti UCB během letošního neurologického sjezdu konaného koncem listopadu na brněnském výstavišti se problematice racionální terapie epilepsie a Parkinsonovy choroby věnovali dva uznávaní odborníci z tohoto pracoviště.

O přístupu k léčbě Parkinsonovy choroby, o tom, jak vnímají tuto nemoc sami pacienti a jak toto vnímání reflektují lékaři, hovořil v první přednášce prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., z centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus I. neurologické kliniky FN u sv. Anny v Brně.

Určitou zpětnou vazbou pro lékaře mohou podle něj být například recentní výsledky studie EWO (Epidemiology of Wearing off symptoms among the population of Parkinson’s disease patients on L-DOPA), která je první českou neintervenční epidemiologickou studií zaměřující se na časné komplikace Parkinsonovy nemoci.

Studie hodnotila na reprezentativním vzorku nemocných (z velkých i regionálních center v ČR) jejich odpovědi ve WOQ 9 dotazníku, který je určen pro screening motorických a nemotorických příznaků a pro zjišťování zlepšení stavu pacienta po podání léku. Na přítomnost stejných příznaků byli tázáni i ošetřující lékaři, čímž se mohlo srovnat vnímání pacienta s odborným pohledem.

„Z výsledků lze zaznamenat velký názorový průnik obou skupin dotazovaných ve velkých centrech, na rozdíl od regionálních pracovišť, kde se vnímání lékaře a pacienta více rozchází, což vytváří prostor pro edukaci v této oblasti. Dalším poznatkem byla skutečnost, že rozdíl byl hlavně v diagnostice nemotorických příznaků.

Zdá se, že zjisťování těchto příznaků nám stále činí větší či menší potíže. Je však dobré připomenout, že nemotorické příznaky mohou mít minimálně stejný dopad na kvalitu života našich nemocných jako motorické.

Nemotorických příznaků je celá škála. Jedná se například o poruchy spánku spolu s denní hypersomnií, která prohlubuje motorické příznaky, únavnost, senzorické problémy různého charakteru, včetně bolesti a poruchy čichu, příznaky navozené léky, nemotorické fluktuace vegetativního charakteru atd.

„Jelikož pacienti většinou nemají povědomí o všech nemotorických příznacích, doporučuje se po nich aktivně pátrat a jejich přítomnost zvažovat při plánování racionální terapie,“ říká prof. Bareš a připomíná, že i když se lékaři v terapii nejvíce soustředí na motorické příznaky, mezi deseti nejzávažnějšími symptomy, které dominují během dne, je sedm nemotorických.

Dopad nemotorických symptomů na kvalitu života parkinsoniků hodnotila také italská studie Priamo, která ukázala, že mezi nejčastější nemotorické příznaky patří apatie, následovaná únavou, poruchami paměti a pozornosti a psychiatrickými symptomy.

zdroj: ton, Medical Tribune

Zveřejněno v rubrice Aktuality
Zpět